Články


Mitsubishi Pajero

2008-10-16 Přečteno: 4 492x

Kdo má Pajero, ten jede

Off-road Pajero první generace se jeví jako automobil mimořádně praktický. Vyznačuje se totiž velkou odolností a dlouhou životností. A co ještě lze od tohoto „tažného koně“ pro obzvlášť obtížný terén očekávat?

Mitsubishi Pajero se v řadě zemí stalo kultovní záležitostí. Nejen jako kvalitní automobil sám o sobě, ale především jako životní styl, výraz blahobytu a úspěšnosti. To se ovšem vztahuje pouze k novým automobilům: ojeté vozy první generace ocení spíše praktičtí lidé, pro něž je rozhodující spolehlivost, průchodnost terénem a v neposlední řadě i přijatelná cena.

Poněkud staromódní

Trochu hranatá a vysoká karoserie, náhradní kolo na zadních dveřích, mohutné náboje kol – to jsou typické znaky off--roadu. Vedle současných modelů vypadá Pajero na první pohled poněkud robustně, což ale vůbec není na škodu. Automobil je značně vysoký, pohodlná sedadla mají dostatečný rozsah seřízení. Interiér lze však jinak považovat spíše za spartánský; zcela v něm chybí ono vyzývavé pohodlí, jímž se vyznačují moderní velké terénní vozy. Před řidičem je obdélníková přístrojová deska s otáčkoměrem a rychloměrem, což platí pro všechny modifikace, a minimum kontrolních ukazatelů a páček. Najdeme zde i blok s „terénními“ přístroji zobrazujícími podélný a příčný náklon off-roadu. Součástí je též výškoměr, jenž informuje posádku o nadmořské výšce místa, kde se vůz právě nachází. Po pravdě řečeno v městském provozu lze tento přístroj využít jen málokdy. Na centrálním panelu jsou účelně rozmístěny páčky regulace vytápění a větrání s logickým algoritmem a dobře srozumitelnými piktogramy. Vytápění je dostatečně výkonné, i když to tak úplně neplatí u pětidveřové verze. Pokud jde o zadní sedadla, jsou nepohodlná a stěsnaná mezi mohutné podběhy kol. Pětidveřová verze má v zavazadlovém prostoru uložena ještě dvě sklopená sedadla, což v případě potřeby umožňuje přepravit najednou až sedm osob. Volant s optimálním průměrem věnce padne dobře do ruky, sloupek řízení umožní díky možnosti seřízení sklonu najít optimální polohu řidiči každé postavy. Pedály jsou od sebe dostatečně vzdáleny, takže lze řídit i v holinách. Řadicí páka je z ergonomického hlediska velmi dobře umístěna, její přesné a krátké dráhy působí při jízdě potěšení. Pákařazení režimů pohonu kol se sice nachází poměrně daleko odřidiče, ale na druhé straně zase nepřekáží při manipulaci s většířadicí pákou hlavní převodovky.


Diesel je lepší

Od počátku měl u off-roadů Pajero zákazník na výběr dva motory: 2,3litrový diesel o výkonu 62 kW (84 k) a zážehový agregát o zdvihovém objemu 2,6 l a výkonu 76 kW (103 k). První jednotku nahradil v roce 1986 motor 2,5 l o shodném výkonu. Později se objevila jeho verze s chladičem stlačeného vzduchu, díky němuž výkon vzrostl na 70 kW (95 k). Spolu s ním dostalo Pajero zatím nejvýkonnější motor – zážehový vidlicový šestiválec 3 l/104 kW (141 k). Vůz s touto pohonnou jednotkou je velmi dynamický, avšak má dosti vysokou spotřebu – až 20 l benzinu na 100 km. Kromě toho je méně spolehlivý v porovnání se vznětovými motory. Ke slabším místům Pajera patří turbodmychadlo (stejně jako i u řady dalších modelů) a olejové čerpadlo. Opotřebování pístů je nepatrné dokonce i po ujetí 200 tisíc km. Naopak těsnění v palivové soustavě je značně poruchové a v místě poškození může unikat palivo. Pro dieselové jednotky je výhodnější použít akumulátor s větší kapacitou, zhruba kolem 75 Ah. Hlavní převodovka pracuje spolehlivě, i když původní čtyřstupňová byla lepší než nynější pětistupňová. Výhrady nelze mít ani k přídavnému agregátu se dvěma stupni. Olej z obou převodovek zpravidla nevytéká. Pokud přesto uvidíte pod vozem mastné skvrny, zkontrolujte těsnění řadicí páky. Jestliže je poškozeno, mazadlo bude zanechávat stopy na horní straně skříně převodovky. Spojka se osvědčila jako spolehlivé zařízení, přičemž ve verzích Pajera s diesely vydrží déle, než je tomu u benzinových provedení. Pokud ovšem dojde k nejhoršímu, počítejte s tím, že výměna spojky je velmi náročná záležitost, což platí i pro případnou opravu převodových ústrojí. Jejich vymontování z vozu vyžaduje minimálně tři silné muže. Nutno připomenout, že poruchy nejčastěji vyplývají z nesprávného použití pohonu všech čtyř kol. V konstrukci off--roadu Pajero totiž chybí mezinápravový diferenciál, a proto se má pohon předních kol zapínat pouze v terénu nebo na kluzké vozovce. Po ujetí každých 2500 km je třeba doplnit mazadlo do zhruba 20 mazacích míst. Tlaková olejnička se používá i na pozdějších modelech.

Je to skoro traktor

Vysoký posaz, lehký volant s posilovačem, relativně dobrá dynamika dokonce i s atmosféricky plněným motorem – to jsou charakteristické vlastnosti terénního vozu Pajero. Poloměr jeho otáčení je sice dost velký, ale v tomto případě jde jen o otázku zvyku. Problémy jsou s výhledem: špatně je vidět pravý přední roh automobilu, na pravé zadní straně vozidla zase poměrně velkou „mrtvou zónu“ vytváří náhradní kolo. O jistou nápravu se pokoušejí rozměrná vnější i vnitřní zpětná zrcátka. Základním nedostatkem vozu při jízdním režimu jsou otřesy, které způsobuje velmi tuhé naladění podvozku. To platí pro vůz jak s krátkým, tak i dlouhým rozvorem. Mnozí uživatelé si také stěžují na volnoběžné zámky předních kol, avšak ty se zpravidla poškozují vinou řidičovy neznalosti. Aby se pohon odpojil, je nutné po přesunutí přeřazovací páky do polohy „N“ několik metrů couvnout. Zpravidla po ujetí 100 až 150 tisíc km musí uživatel počítat s výměnou kloubového hřídele a řetězu rozvodu, silent-bloků, kulových čepů, křížového čepu kloubového hřídele a táhla řízení. Pokud se objeví vůle v kloubu řízení, je nutné vyměnit celý blok. Příčinou klepání ve spodní části tlumičů zpravidla nebývají pouzdra, nýbrž vidlicové upevnění, které se při značném namáhání může jednoduše ulomit.

Historie modelu

Tento model se stal jedním z prvních japonských terénních vozů určených pro širokou veřejnost. V USA se kvůli jazykovým problémům prodával pod jménem Montero, i proto, že ani ve španělštině, která je poměrně rozšířená v USA a v Mexiku, nezní název Pajero příliš libozvučně. K nám se oficiální cestou dostalo těchto vozů poměrně málo. Síť prodejců Mitsubishi se totiž začala formovat teprve v roce 1991, když nastoupila nová generace off-roadů. Dnes však, jak se zdá, přichází jejich „druhá míza“: dobře se prodává Galloper (na obr. nahoře), kopie Pajera první generace, kterou vyrábí firma Hyundai Precision spřízněná se společností Hyundai Motor. Náhradní díly na automobil lze pořídit u oficiálních prodejců, nebudou však levné. Na druhé straně se k nám mohou dostat i vozy montované v některé z asijských zemí. Je tedy možné, že se součástky budou vzájemně lišit. Zárukou správného výběru náhradních dílů pak může být pouze využití oficiálních nabídkových databází.
4/82 Začátek výroby: třídveřový model s plátěnou i tuhou střechou, diesel 2,3 l s turbodmychadlem i bez něj nebo benzinový motor 2,0 l 2/83 Pajero získává jako první ve své třídě statut osobního automobilu podle japonských standardů 7/83 Objevuje se pětidveřová verze s rozvorem prodlouženým o 345 mm 6/84 První modernizace: kotoučové brzdy na všech kolech, nastavitelné tlumiče atd. 4/85 Poprvé ve své třídě samočinná převodovka 5/86 Nový diesel 2,5 l, verze karoserie se „střední“ střechou 9/88 V nabídce se objevuje vidlicový šestiválec 3,0 l a verze přeplňovaného dieselového motoru s chladičem stlačeného vzduchu 1/91 Modelová obměna

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie

Mitsubishi Pajero / Montero / Shogun

Toto je článek o modelu Mitsubishi Pajero / Montero / Shogun

Mitsubishi Pajero 3.2 DI-D Wagon

Soukromý dakar

Velké pouštní dobrodružství letošního roku už máme za sebou. Kdo ale chce, může se jako dakarský jezdec cítit i v zasněžené české krajině. Stačí k tomu jediné – Mitsubishi Pajero Dakar.

Emblém na blatníku je jedním z poznávacích znamení...

Mitsubishi Pajero SWB

Omlazený vítěz pouště

Mitsubishi – terénní Pajero třetí generace. Konstrukce nového Pajera je velmi progresivní. Jednou z nejzajímavějších novinek je karoserie postavená v duchu koncepce „poloskořepiny“ (rám integrovaný se samonosnou karoserií). Toto řešení um...

Mitsubishi Pajero 3.0 GLS (1997)

Symbol epochy

Vytvořit úspěšný automobil není jednoduchý úkol. A vytvořit terénní vůz, který si dokáže získat přízeň mnoha tisíc uživatelů, to je ještě těžší. Automobilka Mitsubishi, která v roce 1991 vypustila do světa druhou generaci off-roadu Pajero, se však trefila do ...


Články